RACKOVÉ V PRAZE

Xaver Dvořák

To ve vzduchu je pohádkový rej, slyš křídel tep jak úder vesel, křik rozjásaný v to se mísí, hej; ty, druži ptačí, jen se vesel! Neb dávno čekali jsme váš voj a vyhlíželi toužně v dáli, a když se zjevil na obzoru, hoj, z nás radoval se velký, malý. Vždyť s vámi pohřbíváme zimu, již i Vltava se probudila, v okovy ledné dupla, svrhla tíž, to není ta zasmušilá! Jak zrcadlo teď před vámi se stře, hlaď ocelovou svému hosti jak nabízela by mu v pokoře vděk jeho ptačí marnivosti. Ej, jak výš trysknou hned jak vřídla proud, hned sklouznou níž jak vzducholodi, jak chtěli na vlnách by spočinout, však v letu jenom zobce zbrodí. Však ve výši krouží zas jich let a kreslí křivky v jasném vzduchu, jak dovádivé děti tam, zas zpět, tak plni hravosti a vzruchu. Teď skanuli, ej, proudu do víru a plují řekou v ladné změti, že řekbys bílé loďky z papíru to pustily v proud hravé děti. Ne, spíš jak z vln těch růže leknínu by vlály, vypučelé ze dna, a mění v zahradu teď hladinu, než vzletí havěť neposedná. Co jiní spočinuli na jezu na hradbě dvojí v unavení, podobni girland bílých řetězu, pod nimiž peřeje se pění. Snad hudba vln že zní tu bouřněji a jest jim moře symfonií, a naslouchají utajeně , se opijíce nostalgií. Ne na dlouho, neb na nábřeží již dav sběhl se je uvítati; nuž, aeronauti, vzhůru, směle výš, výš, vzduchu ptačí akrobati! Slyšíte jásot? to vám pozdrav zní a dětské ručky vstříc vám vlají; ne věnce, dary trochu groteskní vám házejí a podávají. To na tabuli naší Vltavy vám na počest hod strojí se tu, a z davu zabouří křik hřímavý, kdo z vás-li uchvátí dar v letu. – Tak rok co rok se k Praze vracíte, že zdá se, stala se vám drahá, ba, sympatie vaše neskryté nám , jak krásná naše Praha! A my? zas horoucnějji milujem, když politikou k jsme zchladli, a ožíváme prvním čistým snem, že bychom život za ni kladli!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 2 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

355. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pod podobiznu Brantôma. (Jaroslav Vrchlický)
  2. PÍSEŇ SENTIMENTÁLNÍ MAŠKARY (Viktor Dyk)
  3. První kapitola. (Josef František Karas)
  4. Lekce pro děti. (Antonín Sova)
  5. 243. Když sem já sám v sobě toto říkal (Jan Kollár)
  6. TO PTÁCI ZPÍVALI... (Hanuš Jelínek)
  7. Černoch (Stanislav Kostka Neumann)
  8. SLOKY O HOŘÍCÍCH OBLACÍCH A SVĚTÝLKU Z POHÁDKY. (Karel Boromejský Hájek)
  9. První setkání. (Milan Fučík)
  10. KRYSAŘ A DRAKAŘ. (Karel Dostál-Lutinov)