Duše v zpěvu.

Jaroslav Vrchlický

Hvězd tanec v nebes hlubině juž ustal. Jak bílé křídlo ze tmy noci vzrůstal svit mladého dne, měkké světlo klad’ na lesa obrysy a do zahrad. Pod oknem v keři utich’ slavík právě a v tom juž v sadě, v porosené trávě, kam čilimník déšť zlatý setřásal, hlas pěničky se trylkem rozjásal. I cítil jsem, jak dvojí zpěv ten v shodě, jak neustává hudba ve přírodě, jak lehce duše z písně slavíka se na pěničky píseň přesmyká Jsouc ustavičně hudbou kolébána, slavíkem v noci a pěnicí z rána, a když i této nápěv usíná, ký div, že vlastní píseň počíná!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

48. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Půvabná vyhlídka. (Alois Škampa)
  2. Jdou mraky tmavé po horách (Adolf Racek)
  3. Viola d’amour. (Růžena Jesenská)
  4. Pes. (Sigismund Bouška)
  5. Večer. (Adolf Brabec)
  6. Sonáta (Otokar Fischer)
  7. NOČNÍ VIOLY. (Antonín Klášterský)
  8. HOŘE (Josef Holý)
  9. XVII. Večer je v horách – snivou hrou (Karel Babánek)
  10. Pohádka o rusalce. (Rudolf Pokorný)