Dante.

Jaroslav Vrchlický

On bloudí sám. Stín noci sotva stačí, by gigantickou skráň mu halil ve sny; víc má jich v duši, nežli jícen děsný, kam bez pohnutí jak stín mrtvý kráčí. Teď zvolna skládá svoji peruť dračí; na retu úsměv dávno mrtvé vesny, zří v hvězd a světů spádný rej a běsný a stoupá výš, ač odvrací se v pláči. Teď pohnul rtoma: slyš! „Jdu nyní k ráji, však co jsem viděl, co jsem s lidstvem cítil, to z paměti mé nikdo nevyhladí; vždy peklo život, vždy ráj bude bájí!“ Teď mlčí zas. – Však v duši mojí vznítil zas osten bolu ztraceného mládí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

397. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hesperus. (Jaroslav Vrchlický)
  2. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  3. Hvězdy. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Mladá dívka. (Jaroslav Vrchlický)
  5. VÁLKA DLE OBRAZU F. STUCKA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Podmořské poklady. (Stanislav Mráz)
  7. Hudba. (Herma Pilbauerová)
  8. ČERVÁNKY. (Julius Zeyer)
  9. Večernice. (Augustin Eugen Mužík)
  10. NOC. (Antonín Klášterský)