Cervantes.

Jaroslav Vrchlický

Vy všickni Don Quixoti idealu, jenž těkáte bez cíle v lidstva tlumu, na bledé skráni svatou svoji dumu, vždy místo srdcí nalézáte skálu. Jenž nebe ztéci chtíce ve zápalu, pro hvězdy nevidíte spousty rumu, a s větrnými mlýny nerozumu se bijete, ó děti tuch a žalů: Váš nepřehledný dav se v dálce tratí, váš bolestný smích věků nad vlnami se chví; zda jásotem se nazpět vrátí? Ó nezoufejte, blázni nebo svatí, tou drahou pustou nejdete přec sami! – svit s čela Ježíše vám cestu zlatí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
v této básni jsme nalezli 3 osoby; jsou označeny takto

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

504. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  2. Hudbě. (Eliška Krásnohorská)
  3. Dekadentním básníkům. (František Cajthaml-Liberté)
  4. O půl noci. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  5. W. W. Tomkovi ke dni 31. května 1903. (Jaroslav Vrchlický)
  6. NA BĚLOHORSKÉ PLÁNI. (Jaroslav Vrchlický)
  7. SVĚDOMÍ. (Jan Opolský)
  8. QUO VADIS? (Antonín Klášterský)
  9. Svatá četa. (Augustin Eugen Mužík)
  10. IV. Zvon. (Eliška Krásnohorská)