Carducci.

Jaroslav Vrchlický

Jak barbar vtrh’ jsi v poesie nivy, vše modly všednosti tys rozbil pěstí a o svobodě hřímající zvěstí jsi přehlušil skřek korybantů lživý. Jak had se mih’ bič tvého smíchu mstivý, a přece ocenil jsi lidské štěstí, snít nad kolébkou, dívčí vlasy plésti, jak vjíždět rukou lvům v kosmaté hřívy. Věř, Sapfo kdyby žila v této době, teď s jásotem by místo v šumné moře se vrhla v otevřenou náruč tobě. Nad troskami ti svítí lidstva zoře, ji vítá tvojí písně věnec květný, jak v hromů řev zní ton lesbické fletny.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
v této básni jsme nalezli 2 osoby; jsou označeny takto

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

690. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jakubu Seifertovi po prvním představení veselohry „Noc na Karlštejně“. (Jaroslav Vrchlický)
  2. DRAHÝM DĚTEM (Jaroslav Vrchlický)
  3. Intimní dialogy. (Jaroslav Vrchlický)
  4. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  5. Květ zátiší. (Alois Škampa)
  6. Svadlý květ. (Augustin Eugen Mužík)
  7. Jakou báseň přelahodnou (Adolf Heyduk)
  8. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Vánoční strom. (Herma Pilbauerová)
  10. V mou černou komnatu jak z výhně plamen (Adolf Racek)