NA HŘBITOVĚ V DEN DUŠIČEK.

Jaroslav Vrchlický

Byl svátek mrtvých... Já děl k svému srdci: Ó srdce, které dýcháš pouze láskou a živeno jsi přízně sladkou rosou a laděno vždy poesie hudbou, ó srdce, rozkvětlá ty smavá růže, čím tobě svíce jsou a hrobní věnce? Čím tobě usvadlé ty suché věnce, v nichž vítr úpí jako duma v srdci, čím tobě myrty jsou a bílé růže na hroby mrtvých naházené láskou, ty živeno jež Saphy božskou hudbou zveš slzy rozkoše své duše rosou? Čím tobě slzy splývající s rosou, čím tobě smrt, čím hvězdné ráje věnce i s mystickou svou čarozvukou hudbou? Ty nebe samo nosíš ve svém srdci, v němž bůh se tobě objevuje láskou, a vykvětá ti z něho štěstí růže. Ó dejte mi sem rychle růže, růže! Ať zmizí hroby vlhké noci rosou, ať zmizí, v kolébky se změní láskou, ať pouze radost plete srdcím věnce, ať pouze láska mluví lidem k srdci svou nejkrásnější, nejluznější hudbou! Jsem jako zmámen zvonů smutnou hudbou i vůní, kterou hrobní dýší růže, kdos balvan přivalit chce k mému srdci, mé oči jasné zkaliti slz rosou, mých zvučných rhythmů rozdupati věnce, smrt sama křepčiti chce s mojí láskou. Já ale k smrti pravím: Budiž láskou, buď životem a spij se jeho hudbou, a znova zkvětou hřbitovní tvé věnce a z důlků očních budou tobě růže se hrnout operlené slasti rosou a slavík hnízdo bude mít v tvém srdci! Tak lásku v srdci svět vykoupíš láskou, že bude plesem, rosou, tancem, hudbou, jak růže sprchnou na tě hvězdné věnce...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

751. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IN MEMORIAM. (Bohdan Kaminský)
  2. Poesie. (Jaroslav Martinec)
  3. Resignace. (Augustin Eugen Mužík)
  4. VIII. Nelze, nelze zapomníti (Jaroslav Vrchlický)
  5. BYL KONEC DNE... (Růžena Jesenská)
  6. PO PADESÁTI LETECH. (Josef Svatopluk Machar)
  7. NÁŠ OSUD (František Šimeček)
  8. Růže. (Antonín Klášterský)
  9. Nevzpomínej na mne! (Rudolf Pokorný)
  10. ODŘÍKÁNÍ. (Josef Václav Sládek)