Na Golgotě.

Xaver Dvořák

Jak jiskra v popeli zář slunce v mracích hasla, kde jaký stín z dna roklin, z propastí hned vstal; to křídla satana se ve oblacích třásla, jež nad zemí zas ze sna vzbuzen rozepjal, že starý hněv a vzdor mu v nitru znovu vzplál, ryl vrásky – chmury těžké na prokletém čele; a pod křížem lid sytý pomstou jásal dál, že ruce jeho Božství stupit dost jsou smělé, a padnul stín i ve tvář Boha – Spasitele! Slyš! „dokonáno“ volá Bůh a s kříže vzhlídá, pak hlavu sklonil, úsměv na rtu zvolna has; „ó dokonáno“ nebe zemi odpovídá, je opakuje hora hoře zas a zas; v tom z těla Spasitele tryskne žhoucí jas, jímž každá krůpěj krve jako rubín hoří, plá z každé rány v Božském těle, z mrtvých řas, jím každý hřeb a každý trn, jenž v skráň se noří, teď svítí, září, plane jako tisíc zoří. A satan bleskem jeho tknutý z nenadání zas v temno klesnul zpět – byl velký jeho pád! s ním v propasti se bezdno řítí, sklání i stínů chmurných, těžkých nekonečný řad – teď na skráně se dumné země s kříže klad’, jí dotknul se, hned celá tajemně se chvěla; květ každý, co jich měla, na ňadrech jí svad’ a hory třásly se a chvílí s jejich čela jak slza kamenná v hloub puklá skála sjela. Tam zašlých hrobů tknul se jenom zlehka, v taji, kde v mrtvých hrudích zhasly svaté zápaly; hle, pod ním s rachotem se mocně otvírají, kam dlouhých věků rozpoutané přívaly své runy smutné – prach a popel, vepsaly: ach, kam se jeho svatá záře jenom snula, tam bolesť, láska, soucit vroucí vzrůstaly... a padnul v srdce lidská – jako tvrdá žula, jež věky v nebe strmí – ta se nepohnula!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

26. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Démon. (Augustin Eugen Mužík)
  2. ZÁPAD. (Jaroslav Haasz)
  3. LI. Náruživosť. (František Matouš Klácel)
  4. JEST JEŠTĚ NADĚJE. (Xaver Dvořák)
  5. KOSTEL VE STARÉ BUSSANĚ. ( H. Uden)
  6. Les po bouři. (Adolf Heyduk)
  7. Per aspera... (Vojtěch Pakosta)
  8. Bořek. (Antal Stašek)
  9. 538. Vedle těchto, dvadcet Ďáblů tělo (Jan Kollár)
  10. Musa dolorosa. (Augustin Eugen Mužík)