Na podobizně.

Xaver Dvořák

Má poupátka, vy miláčkové moji, vždy v smutné chvíli k vám se zadívám, jak tulíte se k sobě, co já sám jdu životem vždy pohotově k boji. Váš dlouhý vlas vlá na malebném kroji, ten jeden jako stkvoucí zlata plam a druhý roven noci temnotám, když zádumčivá nad horami stojí, co ručky vaše jako maně pouze se tisknou vroucně, hlava u hlavy, a na rtech bloudí úsměv dumavý. To rád bych věděl: kam as v sladké touze teď k letu duše vaše nevinná v tom úsměvu svá křídla rozpíná?!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

klávesa, klavír, piano, akord, tón, melodie, tonus, chopin, prasklý, smyčec

131. báseň z celkových 235

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Václavu Budovci z Budova. (Bohumil Forman)
  2. Z DENNÍKU ASKETY (Jaroslav Vrchlický)
  3. Smutný večer. (Bohdan Kaminský)
  4. SVATÁ NOC. (Otakar Auředníček)
  5. Z LISTU – (Fred Grygar)
  6. XXV. O lásko, tak můj život celý (Jaroslav Vrchlický)
  7. V nemocnici. (Sigismund Bouška)
  8. PAUSA. (Emanuel z Čenkova)
  9. Štěstí člověka. (Xaver Dvořák)
  10. U STARÉHO KLAVÍRU. (Josef Merhaut)