APOSTROFA.

Jaroslav Vrchlický

Hvězd sladká dcero! V tobě půvab skryt, jímž dýchá Noc, konstellac tisícero, když v modrém vzduchu zažíhá svůj třpyt, hvězd sladká dcero! Jsi jako luny plný, sladký svit, když srdce v mlhy opálové šero si halí svojí lásky vzlet a cit. Tě zřím... a chtěl bych věčně o tom snít, i při vzpomínce vázne moje pero, šat slední když ti s útlých boků slít, ty’s Hebou tryskla, nektar v číši vlít, hvězd sladká dcero! Ach, mít rád tebe! Což to málo je, a přec již tím si dobývám své nebe; tys pramen, studna, prazdroj úkoje... Ach, mít rád tebe! Tys odvaha, s níž jde se do boje, ne Heby pohár, sama ty jsi Hebe! Jdeš vstříc mi v zbroji, kde já bez zbroje. Svol z prsů i rtů síly nápoje bych lokat směl – neb zde mne všednost zebe... Ó, vůně samoty, dno pokoje, ach, mít rád tebe! Hrdliček smích mi zapad v slech při sledních od tebe kročejích, ba opatrně šláp’ jsem v mech, však eden hlasně zněl v mých snech, hrdliček smích. V tisících rosných krůpějích smála se Vesna v lupenech, já šlapal trávu bos a tich. A plně zadržel jsem dech, než motýla jsem vidin stih’ v tvých ňader těkat poupatech, to smích byl a pln sladkých ech, hrdliček smích. Jak bych patřil na lilii, jež se náhle otevřela na svém stonku čistá, bílá, snem jsi byla, utopií, košilka když – bílý motýl – přes tvé útlé boky sjela, jak bych patřil na lilii. Ach ten sladký, sladký profil, linie úst, nosu, čela, hudbo tichá, v které duše splétají se a se spíjí, svatá formo, do níž Psyché halí se mi nahá, celá! Křídel elfů snivá, nyvá píseň kol se rozzvučela nad tůní, kde Oreada zlato kštic svých v pásmo svíjí, nad snů tůní, předtuch, v kterých touha nenasytná mřela, v které doznívá mi duše etherickou fantasií, jak bych patřil na lilii.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
v této básni jsme nalezli 4 osoby; jsou označeny takto

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

65. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Antonín Klášterský)
  2. KANDÍK PSÍ ZUB. (Antonín Klášterský)
  3. Pierina Ricci. (Jaroslav Vrchlický)
  4. XXVIII. Exodus. (Jaroslav Vrchlický)
  5. „KRYMSKÉ SONETY“ (Josef Svatopluk Machar)
  6. Ahasver na věži Eiffelově. (Jaroslav Vrchlický)
  7. XXX. Prchne čas a prchne chvíle, zas tě budu mít, (Jaroslav Vrchlický)
  8. VI. Vteřiny dítě, sladký sonete, (Antonín Macek)
  9. O Bože! jak jsem Tě miloval... (Adolf Heyduk)
  10. Své ženě. (Jaroslav Vrchlický)