KRÁSE.

Jaroslav Vrchlický

Jdeš hromů kroky lidstva epochami jak zářné slunce, světla veletoky jež lije edeny i pustinami, jdeš hromu kroky... Ať zjevna štětcem, ať se halíš v sloky, ať idylly tkáš nit v koberce drámy, ať zpíváš paiany či věnčíš nahé boky: Ó Kráso, bohyně, buď vždycky s námi, rozvášni milence a usmiř soky! Zní flétnou, syringou i varhanami, jen ať zní srdcí lidských hlubinami tvých hromů kroky!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

118. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. „KRYMSKÉ SONETY“ (Josef Svatopluk Machar)
  2. Ahasver na věži Eiffelově. (Jaroslav Vrchlický)
  3. TOBĚ. (Josef Václav Sládek)
  4. STANISLAVU ZIMOVI. (Antonín Klášterský)
  5. 22. Ještě spí! ó ticho srdce hlasné, (Jan Kollár)
  6. JEN VÝŠ... (František Hais)
  7. Nešťastnému nepříteli. (Jaroslav Vrchlický)
  8. CIII   Březnové slunce už by hřáti chtělo, (Stanislav Kostka Neumann)
  9. APOSTROFA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Až srdce své žebrákem tlouci uslyšíš (Josef Holý)