VIII.

Jaroslav Vrchlický

Jakby to byly poslední listy mé duše, ty verše píšu zde v půlnoční chvíli, vím, život přejde přes ně tak hluše, jakby to byly... A za mnou „atra cura“ života kluše, i mne již pomalu ztratí se síly, jsem stará již, servaná bouřemi hruše. Čas, začít vadnout... V lupení suše slyš vítr jeseně sténá a kvílí... a struny mé duše chvějí se v tuše věčnosti dechem – poslední k cíli jakby to byly!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

666. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  2. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. ADDIO. (Vladimír Frída)
  4. 36. Zvadnou jara, pomrou léta, (Jaromír Březanovský)
  5. Z DOPISŮ. (Vladimír Frída)
  6. Půlnoční. (Augustin Eugen Mužík)
  7. Pozdní jeseň. (Adolf Heyduk)
  8. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. Kde jsme se potkali, to alej byla stmělá (Jiřík Luděk Moravský)
  10. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)