Stará kletba.

Jaroslav Vrchlický

Na žití našem stará kletba leží, jež otravuje každý cit a chtění, ji tušíme, snad její vyslovení by draka sklálo ve prach, jenž ji střeží. Jak hromovitý úder zvonu svěží by signal vlastí letl v okamžení: Dech síly, volnosti! „Již kletby není, jež držela nás věky na otěži!“ Však vyslovit ji! Jak princ z pohádky kdo myslí, cítí, obchází kol bledý, pěst vztekem zatíná neb hyne v pláči. A kletby kouzlo trvá, ve zmatky, jež houstnou v neprostupný oblak šedý, žhnou výsměchem a šklebem oči dračí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

628. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZAROSTLÁ TŮŇ. (Antonín Klášterský)
  2. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  3. 1915. (Viktor Dyk)
  4. báseň bez názvu (Karel Leger)
  5. I. Zdřímnul si šedý Vyšehrad; (Vítězslav Hálek)
  6. Rada. (Jaroslav Vrchlický)
  7. PRAMEN. (František Taufer)
  8. DOJMY A NÁLADY (František Odvalil)
  9. Leknín. (Rudolf Richard Hofmeister)
  10. Sonet o motýlech. (Josef Svatopluk Machar)