EPILOG.

Jaroslav Vrchlický

Až ztichne hluk té vřavy všední, jíž zpěv můj štván co plachá laň, pak řekne Musa: Věnec zvedni, jenž dávno patřil na tvou skráň! Pak vy, jenž klidně, bez předsudků číst budete a raději ty verše plné hvězdných smutků a pochovaných nadějí; mou touhu výš, mou v dobro víru, co v mojí písni lidské jest, zda pochopíte, že mou lýru tak deptala v prach jejich pěst? Zda pochopíte vzteklé vření a zloby té co příčinou? Ne! – toto vaše podivení mou pomstou budiž jedinou!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

85. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BEZ NÁZVU. (Josef František Karas)
  2. I. Tebe chtěl jsem v písni vroucí, (Josef Uhlíř)
  3. Zpomínka náhrobní Františkovi Lad. Čelakovskému, pěvci „Růže stolisté, ohlasu písní Ruských a Českých.“ (Josef Uhlíř)
  4. Pějte si vy Apollovi sluzi, (František Sušil)
  5. 149. Již se s tebou Muzo rozžehnávám, (Jan Kollár)
  6. báseň bez názvu (Miloš Červinka)
  7. STARODÁVNÉ DRAMA. (Jan Opolský)
  8. Skřivan (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Bída se na rámě mi zavěsila (Josef Holý)
  10. MLADÉMU SKLADATELI. (Jaroslav Vrchlický)