Ballada mému dítěti.

Jaroslav Vrchlický

Co druhdy začlo prvním jara svitem, kdy lásky sen se na víčka nám snes, čím v růžích slavík a křepelka žitem a v srdcích láska zpívala – ten ples jak zázrak nyní v srdce naše kles! Vše splněno a snů mých závoj bílý se nad kolebkou nyní tiše chýlí, kde zářný květ náš dříme v poupěti, jsou básní tóny, jež mi v duši zbyly, balladu píšu svému dítěti. Měsíce září a hvězd snivým třpytem, v nichž zbožně jako ze sna šumí les, k nám přišla aster plnokvětých kmitem, než sníh obalil hory, pláň i ves, jak paprsk, jenž se po lupenu svez, jak vesny dech, když splývá do obilí, a nevěděla, tím že k svému cíli spěl život náš a duše v objetí, že v ní jsme dřív juž byli, žili, snili – balladu píšu svému dítěti. Co s myšlénkou zde, písní, přáním, citem? Zde srdce jímá žas a svatý děs, rým vázne bázliv v peru jindy hbitém, a tvůrčí slovo tratíc každou mez pro obrazy zpět letí do nebes! Tam andělé, jenž jeho druzi byli, nad jeho odchodem se zamyslili, však přejí, že s ním ráj k nám přiletí, své štěstí bychom plným douškem pili – balladu píšu svému dítěti. Ty, matko, které posud v perly slily se všecky sny, jež pod křídla se skryly mé bouřné písni v lásky roznětí, teď odpusť, jiný kyne mi cíl milý – balladu píšu svému dítěti!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

54. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RONDA. (Vladimír Frída)
  2. Astry. (Antonín Bulant)
  3. JAK VČERA, TAK DNES. (Jaroslav Vrchlický)
  4. V DOUFÁNÍ. (Alois Škampa)
  5. NEŽ PRCHNE VŠECKO... (Adolf Brabec)
  6. LAMARTINE (Zikmund Winter)
  7. Ofelie. (Jaroslav Vrchlický)
  8. INTIMNÍ. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. Přítel Podzim. (Zikmund Winter)
  10. Elegie. (Jaroslav Vrchlický)