Jdou stíny duší...

Jaroslav Vrchlický

Jdou stíny duší lehké a těžší, jak mlha v jeseni na strom se věší, tajemnou lákány mocí jdou ve dne i v noci. Po jedněch chvílemi zlatý svit hraje, odlesk to štěstí z dálného ráje, druhé se tmaví a chmouří, snad předtuchou bouří? Na povrch duše kdo je as hází? Velký snad vesmír, jenž beze hrází? Či, bůh to srdcem když kráčí, stín za ním se vláčí? Nevím. – Má píseň let jich jen chytá, ať se to tmaví, ať se to kmitá! V pohře těch stínů srdcem jak spěly, vím, život je celý!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

519. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Topoly. (Boleslav L. Černý)
  2. Ve stínu žití. (Xaver Dvořák)
  3. Blýskavice. (Alois Škampa)
  4. Noc. (Rudolf Bort)
  5. báseň bez názvu (Emanuel Miřiovský)
  6. Prosba k jaru. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Zaváto. (Adolf Heyduk)
  8. Co šumí listí... (Xaver Dvořák)
  9. Duma po bouři. (Adolf Heyduk)
  10. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)