JABLOŇOVÉ KVĚTY.

Jaroslav Vrchlický

Viz, jak padají květy s jabloně tak měkce, tak tiše, tak snivě, jak sněhu jest jich po celém záhoně, po stezkách, na plotech i nivě! A padají ve ptačím prozpěvu tak měkce, tak sladce, tak tiše, při vánku teplého tichém záchvěvu svit slunce v nich zlatem si píše: Mé touhy, myšlénky, tichý snů mých svět, čím planu a chvím se v snách, v tuše; mně jest jak též by, jabloňový květ, v ně skanouti měla má duše!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

58. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Opuštěnému hnízdu. (Alois Škampa)
  2. ŽÁRLIVOST (Otokar Fischer)
  3. Madonna. (Xaver Dvořák)
  4. VEČERY. (Herma Pilbauerová)
  5. BÍLÝ KVĚT. (Adolf Brabec)
  6. X. V JARNÍM DEŠTI. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Sonet – epilog. (Josef Svatopluk Machar)
  8. Druhý květ. (Otakar Mokrý)
  9. TOUHA. (Adolf Brabec)
  10. JARNÍ. (Antonín Klášterský)