NA MOŘI.

Jaroslav Vrchlický

Ó, mnohé srdce almužnou vždy chodí a bude chodit v poslední až den. Ó, nevěř, v přístav každou loď že vodí Bůh její – Já jsem takou pustou lodí, bez cíle je můj prázdný den i sen. Tak občas usnu, všecko zapomínám, do sebe zabrán, o kráse sní duch, ku cizím světům obrací se jinam, tam květům snů svých hrdé hlavy stínám, než vyruší mne světa řev a ruch. Tu vidím bezdný prostor světla zase, bez vůdce zřím se, dálné na moře jsem vržen sám – jen ve vlnivém jase pár motýlků – mých snů to – třepetá se a zniká v bezmezné té prostoře...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

785. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PLAVEC. (Ludvík Lošťák)
  2. NA ÚTESU. (Josef Václav Sládek)
  3. XXIII. Dítě snů mých, jak jsi sladká, duše! (Jaroslav Vrchlický)
  4. MODLITBA (Božena Benešová)
  5. ÚZKOST POMSTY. (František Taufer)
  6. PÍSNIČKA KONCE. (Josef Rosenzweig-Moir)
  7. Jiná píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Naděje. (Alois Škampa)
  9. ZTROSKOTÁNÍ. (Karel Toman)
  10. Zamkni očka! (Rudolf Pokorný)