XXX. Prchne čas a prchne chvíle, zas tě budu mít,

Jaroslav Vrchlický

Prchne čas a prchne chvíle, zas tě budu mít, a tvá láska bude manu v moji nudu lít, jak pták z hnízda vyplašený vzletí k tobě roztoužený, nezmenšený každou slastí v každém trudu cit. Na lem řízy tvé si lehne, šíji tvou si k retům sehne píseň má, co ty se budeš v sladkém studu chvít. Řeknem si zas, čím jsme sobě, v hoři, v beznaději, v mdlobě šlehne z oka tvého v srdce mého rudu svit.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

55. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. APOSTROFA. (Jaroslav Vrchlický)
  2. XXVIII. Exodus. (Jaroslav Vrchlický)
  3. báseň bez názvu (Antonín Klášterský)
  4. KANDÍK PSÍ ZUB. (Antonín Klášterský)
  5. Ideal. (Jaroslav Vrchlický)
  6. SLOKY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. MÁ TOUHO BLÁZNIVÁ... (Stanislav Kostka Neumann)
  8. CIII   Březnové slunce už by hřáti chtělo, (Stanislav Kostka Neumann)
  9. SVÉ MATCE. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. O Bože! jak jsem Tě miloval... (Adolf Heyduk)