Úvodem.

Jaroslav Vrchlický

Tak zvolna se juž v jeseň chýlím, můj hippogryf svůj tají spěch a s květem rudým tu a bílým v mých astry kynou záhonech. Ty milé květy jsem rád míval juž na úsvitě ve mládí, v dum chmurných teď a strastí příval mi kvítí jara nahradí. Tak prosty jsou, tak mluví k duši, jak pestří se tu kolkolem; víc nežli vůni ta v nich tuší, neb mluví ke mně symbolem. Jar nevadnoucích jsou mi znakem, nad nitra kvetou hlubinou, než k letům vyšším nade mrakem mi jiné astry pokynou! I k těm zřím klidně. Do vln doby květ házím tiše po květu; nad kolébkami, nade hroby vám z aster kytku upletu. Zde bílé, pestré a tam tmavé, jak život dal je v rozmaru, vám dávám je, řka tiše „Ave“ jak gladiator caesaru!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

2. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ASTRY. (František Hais)
  2. IV. STARÁ PANNA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. TŘICETILETÁ. (Karel Červinka)
  5. Květy a láska. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Oči květů. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Je lehko mi... (Xaver Dvořák)
  8. Ofelie. (Jaroslav Vrchlický)
  9. NEŽ PRCHNE VŠECKO... (Adolf Brabec)
  10. RONDA. (Vladimír Frída)