SMUTEK.

Jaroslav Vrchlický

Odkud splývá v duši mou, nadarmo se ptám, hledím k hvězdám noční tmou, již jej v srdci mám. Zdali z klína přírody do mých ňader slít, v závoj tiché lahody, v snění plášť se chyt? Nejdřív halil rány dne, teď v ně sahá již, v touhy cloně dojemné padá níž a níž. Teď již zastřel bytost mou, již mne škrtí teď – – Odkud slet? – Víc hvězdy žhnou – – je to odpověď?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

154. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň v noci. (Jaroslav Vrchlický)
  2. BOLELO MNE DNES SRDCE... (Zikmund Winter)
  3. LXXV. Z paprskové příze hvězd, (Jaroslav Vrchlický)
  4. VI. Smrtničko, milá kmotřičko, (František Leubner)
  5. Pavouk. (Alfons Breska)
  6. Melancholie večera. (Jaroslav Vrchlický)
  7. DĚTSKÉ SNY. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Však zítra... (Jaroslav Vrchlický)
  9. PROBUZENÍ. (František Kyselý)
  10. TOUHA PO SAMOTĚ. (Antonín Klášterský)