X. V JARNÍM DEŠTI.

Jaroslav Vrchlický

Jak splývá s nebe prška monotonní, a přec v ní cítím tajný záchvěv něhy, ba zdá se mi, fialka kdesi voní, a hromem ledných trosek chví se břehy. A v celém kraji nálada je snivá, přes celý kraj déšť jako závoj splývá. Jak závoj, za kterým se rodí Vesna, již v dešti vítá ptačí píseň plesná.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

153. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JABLOŇOVÉ KVĚTY. (Jaroslav Vrchlický)
  2. V dubnové náladě. (Antonín Klášterský)
  3. Opět na horách. (Rudolf Pokorný)
  4. SKÁLY ZASNĚŽENÉ. (Irma Geisslová)
  5. V dusné jizbě vadnu skorem... (Adolf Heyduk)
  6. VEČERY. (Herma Pilbauerová)
  7. DLE PTÁKŮ. (Antonín Klášterský)
  8. Vzpomínka na matku. (Adolf Brabec)
  9. IX. Jesenní kraj jsem, znavený (Jan Neruda)
  10. V dešti. (Jaroslav Vrchlický)