IV. BALLATA O SLZIČKÁCH.

Jaroslav Vrchlický

Ty prosté kvítí v stráni kamenité, kam hlednu, rosteš, tady, tam a všude, tak smutně, temně rudé, štěrk domov tvůj neb strží stezky zryté. Ty jistě rosteš z krve mého lidu, jenž v marné snaze zorat tvrdou půdu po kapkách ronil v práci krev svou drahou v tu dlouhých lánů nepodajnou hrudu. Ty symbol jeho dnů jsi beze klidu a otrávených neúspěšnou snahou a nocí osvěžených – slznou vlahou. Tys písní symbol, lidu bez naděje jež chudý básník pěje, ty prosté kvítí v stráni kamenité!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

227. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Úhory. (Xaver Dvořák)
  2. Krev naše bije rázně, krátce, (Josef Holý)
  3. Verše. (Bohdan Kaminský)
  4. ŽNEC. (Karel Babánek)
  5. BALLADA. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Na Krasu. (Růžena Jesenská)
  7. SMRT STARÉHO LUKÁŠE (František Odvalil)
  8. Selské písničky. (Josef František Karas)
  9. Jarní duetto. (František Serafínský Procházka)
  10. ALIUS SEMINAT, ALIUS METET (Karel Dostál-Lutinov)