VI. Epilog.

Jaroslav Vrchlický

Tak prchla tichá noc, jde za ní jitro šumné, tak prchla tichá noc a ty jsi byla u mne, nad ložem mým jsi stála a v moje sny se smála i v srdce mé, to děcko nerozumné. A teď je opět den a vítám jitro šumné, neb nyní v skutečnosti státi budeš u mne, dáš na mé čelo ruce i na mé srdce, v muce se ztiší v ráz to děcko nerozumné.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

394. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. S mateřídouškou dobrou noc ti dávám, (Jaroslav Vrchlický)
  2. Píseň. (František Serafínský Procházka)
  3. Spěte, oči mé! (Růžena Jesenská)
  4. Srdci. (Jan Ježek)
  5. VI. V ZAMLČENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Takto s tebou stále jíti, (Jaroslav Vrchlický)
  7. 11. Usnul les – a poutník měsíc (Josef Kuchař)
  8. Jasná noc. (Adolf Heyduk)
  9. První květ. (Ludvík Lošťák)
  10. Klenot. (Adolf Heyduk)