CO NEMOHU POCHOPITI.

Jaroslav Vrchlický

Že můž kdos v plané ješitnosti v svém srdci zapřít lepší část, vše zapomnít, co bylo, v zlosti v hrob věrné druhy mládí klást; že může v žluč svou duši hroužit, a smát se nářku cizích běd, dar světla božský v prachu ploužit, své pero namáčeti v jed: To chápat mohu, jedno pouze jsem tvrdošijný pochopit, jak můž pak v otce sladké touze své dítě v čílko políbit...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

epigram, verš, rým, čítat, polemika, kritik, havlíček, kritika, nos, rýma

150. báseň z celkových 346

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NÁBĚHY K VĚTŠÍM BÁSNÍM BEZ NADPISU. (Svatopluk Čech)
  2. Povzdech. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Sonet dušičkový. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. Rána. (Jaroslav Vrchlický)
  5. SPOR KVĚTIN (Karel Dostál-Lutinov)
  6. DVĚ MATKY. (Jiří Mahen)
  7. Do památníku. (Jaroslav Vrchlický)
  8. MÝM NEPŘÁTELŮM. (Karel Dostál-Lutinov)
  9. RADA MÉMU SYNU. (Antonín Klášterský)
  10. Vosy, vosy, štípejte jen dál! (Josef Holý)