Menuet.

Jaroslav Vrchlický

Menuet své vážné vlny splítá, napřed krok a krok zas volně zpátky; v oku touhy zlatá jiskra kmitá, hudby rhytmus však ji tlumí sladký i ta ňadra třásní krajek skrytá. V jizbu mou, kde žiju eremita, upomínky křídlem v oddech krátký známá nota padá – srdce vítá menuet! Touha zpět zas do snů mládí lítá, slyším smích a šum hedvábné látky, kroků ruch a šampaňského zátky... Srdce věčný jesti nenasyta, s Touhou Vzpomínka v něm tančí hbitá menuet.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

198. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POHÁDKA PORCELÁNOVÉ FIGURKY (Antonín Klášterský)
  2. MAG VALČÍK. (Zikmund Winter)
  3. První kapitola. (Josef František Karas)
  4. JALTA (Josef Svatopluk Machar)
  5. Popeleční středa. (Jaroslav Vrchlický)
  6. VALČÍK. (Jan Červenka)
  7. Ve velkoměstě. (Adolf Brabec)
  8. Bálové šaty. (Antonín Klášterský)
  9. VALČÍK. (Zikmund Winter)
  10. ČESKÁ PÍSNIČKA. (Josef Rosenzweig-Moir)