Poe.

Jaroslav Vrchlický

Když k zemi splývají s tmou noční stíny a na předsíni venku v tichém ruchu se ozývají vzdušné kroky duchů, tu jak pláč vlny, tam jak povzdech třtiny; kdy cítí duše osten staré viny, kdy démon vášně slétá plaše k uchu, krev žene k spánkům, sladkou něhy tuchu v tluk srdce vlívá mroucí juž a líný: Tu v opuštěných srdcí kalné tůni se otvírá tvůj zpěv jak leknín bílý s hvězd prašníky a dýše silnou vůní. A darmo voláš: Zaplaň, zaplaň, Zoro! Juž kolem tebe tančí mrtvé víly, a jizbou vzdech zní táhlý: Leonoro!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
v této básni jsme nalezli 1 osobu; je označena takto

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

38. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Leknín. (Rudolf Richard Hofmeister)
  2. U jezera. (Emanuel Züngel)
  3. báseň bez názvu (Karel Leger)
  4. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  5. I. Lady Makbeth. (Augustin Eugen Mužík)
  6. TICHO V LESE. (Antonín Klášterský)
  7. Večery snivé... (Boleslav L. Černý)
  8. Na břehu černé strouhy. (František Taufer)
  9. DOJMY A NÁLADY (František Odvalil)
  10. SVÝM PÍSNÍM. (Josef Václav Sládek)