Leconte de Lisle.

Jaroslav Vrchlický

Nad básní svojí prosnil dlouhé roky, to byla epopej, kde s tmou se světlo ve gigantických bojích divě střetlo, jak štíty z bronzu zněly její sloky. V ní Odina i Marta hřměly kroky, v ní křídlo Serafů i Medus letlo, v ní, Hellado, tvé věčné jaro kvetlo, v ní poesie vřely veletoky. A když byl hotov, nad svou světlou dumu když pozved’ zrak, tu svět jest jiný, viděl, jak rolniček chřest zněly jeho rýmy. Před Molochem, jenž trůnil v středu rumů a kejklířů, za bohy svět se styděl: Tu jemu zdálo se, že umřel s nimi.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

283. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  2. Gustave Moreau. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Jak stvol když zlaté lilje (Adolf Racek)
  4. Hra barev. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Shelley. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Hvězdy. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Příteli Jacintu Verdaguerovi. (Sigismund Bouška)
  8. CARMEN SYLVA. (Antonín Klášterský)
  9. Ký div, že básník často v knize svojí, (Jaroslav Vrchlický)
  10. Jarní večer. (Alois Škampa)