Můj sonet.

Jaroslav Vrchlický

Můj sonet dříve pták byl zlatoperý jak bengali, jenž tuší sladkou štávu uzrálých broskví, a jak plamen hlavu, když pěje, noří v pralesů stín šerý. Pak velký motýl duhokřídlý, který nes’ lásky sadem na odiv svou slávu, až střásaje pel hvězdný svého hávu se tratil hvězdou mezi hvězdné sféry. Pták zmizel, ulét’ motýl jako štěstí, na duši padla žití svízel všecka a srdce sotva v starostech si stýskne. Však osud když je silnou zdrtí pěstí, můj sonet basaltu je tvrdá pecka, zkad myšlénky svit ostrý ve zrak blýskne.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

27. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Suum cuique. (Jaroslav Vrchlický)
  2. XXVIII. Exodus. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Při pohledu na obraz Fornariny. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Když hledím do těch květů... (Růžena Jesenská)
  5. APOSTROFA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. MÉMU STARÉMU UČITELI VLAŠTINY. (Emanuel Čenkov)
  7. Sonet o vídeňských kosech. (Josef Svatopluk Machar)
  8. Sokolu. (Karel Hlaváček)
  9. CIII   Březnové slunce už by hřáti chtělo, (Stanislav Kostka Neumann)
  10. Noc na jihu. (Antonín Klášterský)