Dívka a sfinga.

Jaroslav Vrchlický

Před potvorou s drápy stojí celá nahá, sta otázek v zraku a prst na ústech, nožka polo vzpjata, vidíš, v chůzi váhá, útlým, pružným ňadrem chvěje tichý vzdech. Patrně, to sebe k šelmě přirovnává, stejný účes vidí, ňader stejný vzruch, stejnou posu ženy, když se nechtíc vzdává; stejná propast v obou, taje tentýž kruh. Jedno jen ji mate. Jak své prsty zřela průsvitné a s nehtů zdobou růžovou, jásala by skoro. Chudák, zapomněla, že ty její drápy v srdcích mužů jsou...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

201. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MILÁNSKÝ SONET (Božena Benešová)
  2. APOSTROFA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Mládí. (Jaroslav Vrchlický)
  4. PRÁVO JESENĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  5. 22. Ještě spí! ó ticho srdce hlasné, (Jan Kollár)
  6. 124. Dým. (Jan Petr Jordan)
  7. Ahasver na věži Eiffelově. (Jaroslav Vrchlický)
  8. LVIII. Ajhle, jak se s výšin, z hloubí (František Ladislav Čelakovský)
  9. „KRYMSKÉ SONETY“ (Josef Svatopluk Machar)
  10. VI. Jak o šlechtě jen padlo slovo prvé, (Antonín Klášterský)