Xav. Dvořákovi za připsání jeho knihy „Meditace“.

Jaroslav Vrchlický

Jak Ty’s i já to kdysi jednou prožil: s básníkem milým dlíti o samotě, a to je vše, já celý život složil v té velkých věštců notě, ať vše zde lživé jest a bídné, klamné... Ty’s nestyděl se za mne! Ty’s hrdě napsal kleté moje jmeno v štít knihy své, jež plna svaté dumy, a jmenem mým, věř, není znesvěceno, co skrz ty listy šumí. Já děkuji Ti upřímnými slovy jak básník básníkovi. Sám ideal se v různou tají masku, již nadzvednouti jen – to vždycky stačí, chtít ve všem pochopení, smysl, lásku ať v radosti, ať v pláči, to všeho cíl a toho Boha lidsky my najdeme si vždycky!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

121. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mladý básník. (Emanuel Züngel)
  2. LXXIII. Jaké práce mne to druhdy stálo, (Josef Uhlíř)
  3. 105. Jestli jen to básnířstvím se volá, (Jan Kollár)
  4. EPILOG. (Jaroslav Vrchlický)
  5. BEZ NÁZVU. (Josef František Karas)
  6. 346. Krásná Češko v Plezni! i já zváti (Jan Kollár)
  7. ZA SVATOPLUKEM ČECHEM. (Bohuslav Květ)
  8. XXIII. Marje – kdybych básníkem byl, (František Karel Drahoňovský)
  9. Smutným očím. (Josef Pachmayer)
  10. Vyznání. (Beneš Grünwald)