Což ale ty víš, co je žití?

Jaroslav Vrchlický

Což ale ty víš, co je žití? Líp ví to chudobka a slez, jimž slzná rosa v květu svítí, než řady všech tvých hypotes. Ba i ten dav s mozolnou dlaní, s nímž koketuješ ob čas rád, věř, úsměšku se neubrání nad ideami – má-li hlad. Ze sebe dělat osu světa, hnout poly vlastním malíčkem jest, brachu, příliš velká meta, jsi krtkem k ní neb střízlíčkem. Nuž hrab si dále podle chuti, přec v posled orlí na peruti, když vskutku větším býti chceš, rád, milý brachu, povzlétneš! A orel, věř, je shovívavý, víc unes’, tebe snese též, a vzletí všecky nad soustavy, nad sylogismů spleť i lež, nad kritiku, jež v zlobě, v záští vždy ve mudráckém chodí plášti. Věř, z tvého jízlivého jedu v číš mou víc krůpěj neskane, ty mudruj dál, já svou si vedu, čím kdo z nás, každý zůstane. Ti, kdo dnes ještě přísahají v tvá hesla – budou nevěrní dřív nežli lonské sněhy ztají – Co ryzí – vždy jest moderní!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

epigram, verš, rým, čítat, polemika, kritik, havlíček, kritika, nos, rýma

284. báseň z celkových 346

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Do památníku. (Jaroslav Vrchlický)
  2. VAZAČKA KVĚTIN. (Antonín Klášterský)
  3. RADA MÉMU SYNU. (Antonín Klášterský)
  4. JSOU SPOČÍTÁNI. (Josef Václav Sládek)
  5. IV. OPISOVAČ THORY. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Parerga a Paralipomena. (Jaroslav Vrchlický)
  7. 8. Básníkům bolem sklíčeným. (František Zdobnický)
  8. II. Moderní. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Pouze co urveme v života všednosti, (Jaroslav Vrchlický)
  10. NÁBĚHY K VĚTŠÍM BÁSNÍM BEZ NADPISU. (Svatopluk Čech)