Symfonie vichrů.

Jaroslav Vrchlický

Od točen síly vzruch a svěžest nesu, je v zmalátnělé žíly země vlívám. Svým dechem sáhnu v harfu starých lesů a zvěsti jara vítězící zpívám. Jak memento tvou okenicí třesu a spárem kančím v země klín se vrývám. Žhnu jihu polibky, ve vášně plesu žár slunce vlíbám zimou skřehlým nivám. Jsme vzdušní oři, již kopyty tepem leb země, která se jak děcko chvěje v hře naší, v tanci zoufalém a slepém. Ó velké hlasy! V moře beznaděje vás vítám stejně ze všech úhlů světa: Cos vždycky ve vás klíčí, zrá i vzkvétá!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

193. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Per aspera... (Vojtěch Pakosta)
  2. christos voskres (Stanislav Kostka Neumann)
  3. V TĚŽKÉ CHVÍLI. (Antonín Klášterský)
  4. HAVRAN. (Antonín Klášterský)
  5. Bořek. (Antal Stašek)
  6. LESNÍ VODOPÁD. (Božena Benešová)
  7. Musa dolorosa. (Augustin Eugen Mužík)
  8. MOJE ZPĚVY (František Cajthaml-Liberté)
  9. Koruně sv. Václava. (Jaroslav Vrchlický)
  10. CHVÍLE BEZNADĚJE (Arnošt Procházka)