Sněhulka.

Jaroslav Vrchlický

Z huňaté čapky, jež samý sníh, dvě srnčí těkají oči, jako když sluneční paprsk v mih po pláni sněhové skočí. O sněhulce znáte pohádku: Jen v zimě kroky k nám snula, však při prvním jara počátku se v slunci hned rozplynula. Z huňaté čapky, jež samý sníh, dvě srnčí těkají oči, a zvoní tak srdečný, veselý smích, jak dívce hoch v náruč když skočí. Pro pohádku však si nestýsknu, tím humor si nepokazím; já sněhulku v objetí přitisknu a nezmizí – o to se sázím! Z huňaté čapky, jež samý sníh, dvě srnčí blysknou se oči a ze srdečka láska v mih, jak jarní slunce jí skočí!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

323. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kam vede cesta pozdě tak? (Gustav Dörfl)
  2. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)
  3. Vy oči. (Josef Václav Sládek)
  4. Sanice. (František Serafínský Procházka)
  5. V SRDCI MI ZPÍVÁ STESK... (Stanislav Kostka Neumann)
  6. Zimní píseň. (Antonín Klášterský)
  7. Přadlena. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  8. V slunci. (Adolf Heyduk)
  9. VEČER V JESENI. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Vánoční. (Růžena Jesenská)