BOHYNĚ.

Jaroslav Vrchlický

Když zadívám se v tvoje oko snivé, když kladu ruce na tvou krásnou hlavu, tu cítím, staré bohyně jsou živé, z tvé duše zřím jich zářnou stoupat slávu. Teď Diana jsi nevinná a cudná, sen panenství již zlatil oka řasu, ni narcis v trávě ani hvězda bludná nezhlédly její nesmrtelnou krásu. A přijde čas, kdy v hymnu jasnozvukou sbor slavíků zajásá, jež máš v duši, pás odepnu ti třesoucí se rukou a v svaté bázni kleknu před Venuší. A později před mojím stojíš okem jak svatá Ceres, jako ona k zemi, ty nad mou skráň se kloníš, plným tokem by zkvetla písněmi – tvůj dech plá všemi. – A naposled mi vrásky s čela slíbáš a dáš mi píti upomínky víno, do věčnosti snů ducha ukolíbáš – Buď požehnána, moje Proserpino!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
v této básni jsme nalezli 3 osoby; jsou označeny takto

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

352. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  2. Modlitba. (Julius Alois Koráb)
  3. MAŘENCE. (Adolf Brabec)
  4. ZIMNÍ PÍSEŇ. (Josef Václav Sládek)
  5. Dětem. (Anna Simerská)
  6. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  7. SLOKY. (František Kvapil)
  8. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  9. Vánoční strom. (Herma Pilbauerová)
  10. Intimní dialogy. (Jaroslav Vrchlický)