Kněžství.

Jaroslav Vrchlický

Když k oltáři jde kněz, mu nezávidím, on jde, by svému obětoval Bohu, že z lidí každý sílu svou i vlohu též obětuje denně Bohu, vidím. Již tím, že po věčné se pravdě pídím, že hledám Jeho lásku, jak jen mohu, jsem také knězem a za vínek hlohu, byť tekla pod ním krev, se nezastydím. Být celým člověkem, jest býti knězem, toť otevříti dobra všecky stavy, by láska v lidstvo valila se jezem, a zřít je šťastné, hlavu vedle hlavy, byť vlastní srdce rozťali jedním řezem, je celé kněžství, hodné věčné slávy.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

kryst, těžkost, nábožnost, ctnost, nepravost, žádost, tejrat, ctnostný, pomahat, zpravovat

366. báseň z celkových 483

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXII.) Posylni mne můj Ježíši (Václav Stach)
  2. POMĚR K BOHU (Josef Kalus)
  3. XXV.) Přijmi, Bože, tu oběť (Václav Stach)
  4. LXXXV. Čí se oko nezalilo, (František Jaroslav Kamenický)
  5. Stavitel a král. (Václav Svatopluk Štulc)
  6. KRISTUS. (Adolf Heyduk)
  7. Dům na skále a na písku. (Václav Svatopluk Štulc)
  8. Trpělivosť. (Jan Pelíšek)
  9. NA RANNÍ. (Vítězslav Hálek)
  10. 690. (Josef Vlastimil Kamarýt)