Rada.

Jaroslav Vrchlický

Aequam servare... říkávali staří. Tak lehko tomu, kdo si used’ v sítí, píšťalky řezat, vlastní trud se cítí, však cizí chápat – komu se to zdaří? Lze klidně vlků naslouchati vytí, když chata dobře zamčena, když září nad stolem lampa a když čaj se vaří a v stínu družná ruka ruku chytí. Však prázdně deklamovat o soucitu, je směšné a tak příliš zastaralé; jen skutky platí, cit i slovo vyzní... Ten první svit, jenž na Alpském plá štítu a pak se šine níž od skály k skále, kdes v pláni chodci může býti trýzní.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

589. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Stará kletba. (Jaroslav Vrchlický)
  2. 1915. (Viktor Dyk)
  3. Květ kapradí. (Rudolf Pokorný)
  4. DOBRODRUŽNÉ DÍTĚ MLUVÍ. (Viktor Dyk)
  5. SVÝM PÍSNÍM. (Josef Václav Sládek)
  6. BŘÍZY (Viktor Dyk)
  7. ANDANTE. (Jaroslav Vrchlický)
  8. báseň bez názvu (Karel Leger)
  9. PRAMEN. (František Taufer)
  10. Asyl v lesích. (Alois Škampa)