Číslo.

Jaroslav Vrchlický

viděl ve snu Danta v dobách mládí, za brány vyšel steré Florencie, však nešel sám, s ním byla poesie a onen cit, když dva se mají rádi. A jindy viděl jsem ho v stromořadí, byl sám a honil různé utopie, vše bylo mrtvé proň, čím srdce bije, svět byl mu poušť, kde zimní vichry řádí. A v mysli svojí rovnal všecka data a shledal, v číslu že jsou všecky taje neb aspoň klíč, jenž otvírá jich vrata. Tak v číslo vše zpět vraceje a tkaje v sny zřítil se, Beatrice zlatá se ztratila mu kdes na prahu Ráje.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 1 místo; je označeno takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

174. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VII. Zašum mi v ochlad, jaré doubí, (Vítězslav Hálek)
  2. báseň bez názvu (Miloš Červinka)
  3. HYMNUS VĚTRU. (Augustin Eugen Mužík)
  4. 333. Ach! kam ste se předce odebraly (Jan Kollár)
  5. Vyznání. (Beneš Grünwald)
  6. S KNIHOU BÁSNÍ PETRARCOVÝCH. (Jaroslav Vrchlický)
  7. NA HROB SEDMNÁCTILETÉ (Antonín Sova)
  8. BEZ NÁZVU. (Josef František Karas)
  9. 105. Jestli jen to básnířstvím se volá, (Jan Kollár)
  10. * * * (Josef Svatopluk Machar)