LXVIII. Cesta prašná, cesta dlouhá...

Jaroslav Vrchlický

Cesta prašná, cesta dlouhá... bílá prouha mezi lady v středu polí; slunce sálá, až se slívá, azur hoří do šediva, až zrak bolí. Někde v dálce vížky, domky, keře, stromky, jen ta lada, pole nahá, jen ta cesta v prachu moři... šílenství, jak slunce hoří, po mně sahá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

104. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vyhlídka. (Emanuel z Čenkova)
  2. NA KŘIŽOVATKÁCH. (Josef Svatopluk Machar)
  3. Z lomů. (Jaroslav Vrchlický)
  4. U trati. (Ferdinand Tomek)
  5. PŘEDTUCHA VZKŘÍŠENÍ. (Emanuel Čenkov)
  6. KRAJINA. (Josef Svatopluk Machar)
  7. letovisko (Stanislav Kostka Neumann)
  8. V DEŠTI. (Adolf Červinka)
  9. Meditace. (Antonín Sova)
  10. PO OBĚDĚ. (František Táborský)