Notturno.

Jaroslav Vrchlický

Do ticha noci, které monotonní se rozlívá tmou, cosi divně zvoní, je času křídlo to, jež uniká? Do dlaní znavených se hlava kloní, jak mury o lampu sny bijí do ní – teď chybí ti jen píseň slavíka. Kde vzal by se tu, v šer, jenž všecko cloní, kde pouze duma dumu, stín stín honí, kde sotva upomínka zatiká? A jen to čas je, co své slzy roní do vásy prázdna, rychle sáhni po ní, před tebou rozplývá se veliká: To celý Prostor! Věčnost! Slyšel’s o ní? teď znáš ji v této písni monotonní, v níž nad hlavou Čas tobě utíká...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

7. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kyvadlo a zrcadlo. (Alfons Breska)
  2. NÁLADA. (Karel Toman)
  3. Soše Narcissa. (Jaroslav Vrchlický)
  4. 6. Nad hladinou lesklou vodní (Karel Babánek)
  5. SLEPÝ (Viktor Dyk)
  6. HLASY MĚSTA. (Karel Babánek)
  7. ADAGIO. (Antonín Klášterský)
  8. Vítr. (Jan Daniel Korvín)
  9. Listopad. (Karel Babánek)
  10. Podaná ruka (Stanislav Kostka Neumann)