Píseň po bouři.

Jaroslav Vrchlický

Hlava ještě trochu těžká po té bouři, slunce kdes jen ještě mešká, z luk se kouří... Ňadra volněj oddychují po tom víru, obláčky snů tiše plují, předzvěst míru. Srdce živěji zas tluče, pokoj všude, – pojď mi padnout do náruče, dobře bude.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

165. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LETNÍ VEČER. (Louis Křikava)
  2. Z ČESKÝCH PÍSNÍ (Viktor Dyk)
  3. PÍSEŇ. (Vladimír Houdek)
  4. Večer. ( K. Egor)
  5. Touha samoty. (Jiří Karásek)
  6. NÁLADA. (Karel Toman)
  7. XI. Již je půlnoc: všecko vůkol (Josef Uhlíř)
  8. JESEŇ DUŠE. (Karel Hugo Hilar)
  9. NOVÉ PÍSNĚ. (Adolf Červinka)
  10. Vítr. (Jan Daniel Korvín)