Mé srdce ranila jsi...

Xaver Dvořák

Mé srdce ranila jsi, svatá Paní, z mých víček prchá v noci každý sen a den jde kolem v stínech zahalen, co po Tobě tak toužím bez ustání. Jak byla bys, ach zlatokvětou plání, kde myrrha rosou kane na lupen, kde vůní dýchá cedrů štíhlý kmen a slunce září v ustavičném plání. Tam půjdu, v nitru nesa snů svých vesnu, v mech hebký na břehu vod živých klesnu do stínů vlhkých pod strom granátový, snad šelest jeho o Tobě mi poví a květ-li s něho padne na mě v snění, to bude jak Tvé s nebe pozdravení.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

116. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  2. CÍSAŘOVNA SNŮ. (Alfons Breska)
  3. V lese. (Bohuslav Čermák)
  4. BALLADA. (Antonín Sova)
  5. NOVÝ ŽIVOT. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Odměna. (Adolf Heyduk)
  7. Probuzení. (Karel Babánek)
  8. Na Volfsberku. (Vojtěch Pakosta)
  9. KRÁSNÁ CHVÍLE (Zikmund Winter)
  10. UKOLÉBAVKA. (Ludvík Lošťák)