Tu nad mým ložem zapomenut visí,

Xaver Dvořák

Tu nad mým ložem zapomenut visí, svit kolem kříže v sladkou památku: na doby zašlé, domov, na matku, jež učila mě na něm modlit kdysi; a srdce divem jak hned vykouzlí si tu prostou štěstí mého pohádku, a staré obrazy zas v duši křísí, proč? – by snad zmizely zas ve krátku. Jak patřím na něj, srdce mně to sevře: ten ráj juž žádný anděl neotevře, mé mládí zašlé jednou prchlo-lis... zas beru růženec jak v mládí kdys: jdou zrnka rukou, písně rty se snují, já na nit růžence je navlekuji.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

202. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 10. Matka v hrobě... o dědictví (Jaromír Březanovský)
  2. Dar úkoje. (Adolf Heyduk)
  3. MATČIN NEBEKLÍČ. (Karel Mašek)
  4. Křidélka z paprsků... (Růžena Jesenská)
  5. Ráda! (Josef Václav Sládek)
  6. Smutno v háji, jako v síni (Adolf Heyduk)
  7. XII. Matičko, rci – byl bůh kdy mlád (Vítězslav Hálek)
  8. Krásná Vasilisa. (Vilém Ambrož)
  9. MILENČIN VRAH (Antonín Sova)
  10. Ballada básníkova. (Augustin Eugen Mužík)