I. „Jenž se krví potiti ráčil!“

Xaver Dvořák

Jde noc – je v smutku flóry zahalena, jde tiše, zvolna jako sirá žena v svém ňadru tajíc velký, těžký bol; to smutná noc – a ticho hor i dol. Spí nebe, zem spí hříchem unavena, co srdce Tvoje, Pane, hořem stená, co klesáš zbrocen krví v mdlobách pol a rosou srdce Tvého plá zem kol. Teď nebe přec se na Tě rozpomíná; v své ruce kalich anděl Hospodina sem k Tobě spěje Tebe posilnit – ach, neváhej ten kalich svatý pít, v něm útěcha, jež bolesť každou skojí; ta útěcha: je láska matky Tvojí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

maria, zdrávas, marie, ježíš, josef, nazaret, panna, nebeský, zbožný, matek

310. báseň z celkových 350

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Rudolf Medek)
  2. Jeptiška. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. Trnový vínek. (Xaver Dvořák)
  4. KVĚTEN MARIÁNSKÝ (Xaver Dvořák)
  5. VEČER. (Jan Opolský)
  6. Písně milostné. (Bohuslav Čermák)
  7. ŠUMAVSKÁ UPOMÍNKA. (Eliška Krásnohorská)
  8. Kacíř. (Adolf Heyduk)
  9. SVATÉ JITRO (Xaver Dvořák)
  10. Lístek zapuzení. (Augustin Eugen Mužík)