JAK VE SNÁCH ŽIJU...

Jaroslav Vrchlický

Jak ve snách žiju; časem na pobřeží, kde v písku vlhkém tolik škeblí leží, si usednu a zrak svůj zamyšlený za racka křídlem nad vln šumné pěny do modra pustím, vzdechem pohnu rtoma a myslím v dálkusrdcem však jsem doma. Jak ve snu vidím naše tiché lesy. Zde u moře, kde nad skal černé tesy se s bouří klade pěny turban bílý, zde v troskách lodí, které v písku zbyly, snů trosky hledám a na celek splítám. Jak tonoucí těch krásných snů se chytám; jak tonoucí se loučí s světlem denním, v sklonu mládí teprv mladost cením a ztrátu její nahradit chci sněním. A vidím vše: ten kraj pln svěžích chlumů, kde každá sosna měla svoji dumu, ty tiché luhy v řasách mlhy spící, nad šerou vískou měsíc s večernicí, ty naše procházky, kdy bor se stmíval a z dálky pták jen opozdilý zpíval jak s bohem dnu, jak s bohem lásce, štěstí,... ty dlouhé procházky, kdy na rozcestí zas v šero lesů jsme se navraceli, kdy bez tajemství dlouhý život celý jak lehký sen se kmital nám kol hlavy! To všecko vidím, a týž večer tmavý na vlny padá, jak na sosny kdysi, a město s mořem v matné splývá rysy, na místo luny maják na obzoře Co zbývá mně? V své zahalím se hoře a opojím se nekonečnem moře.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

883. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  2. V cizině. (Bohumil Forman)
  3. ZORA. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Selanka Moschova IV. (Josef Jungmann)
  5. VE VÝŠI. (Sigismund Bouška)
  6. KDYŽ LES MI NAD HLAVOU ŠUMÍ... (Antonín Sova)
  7. Na břehu moře. (Adolf Brabec)
  8. Kdy zas? (Jaroslav Vrchlický)
  9. Stál jsem u břehu mořského. (Ervín Špindler)
  10. Je život... (Augustin Eugen Mužík)