PŘI ZPRÁVĚ O SMRTI GIOSUÈ CARDUCCIHO.

Jaroslav Vrchlický

Jen s určitostí věčných zákonů co smrtelné svůj časný mění šat, kmen padá, sladký květ schne v záhonu a člověk musí umírat. Když Dryada ze stromu odletí a duše květu rozplyne se v dech, přes všecko píseň zbude v paměti a zníti bude v eonech. Tak třetí Italie básníku, Jsi odešel, svůj úkol naplniv, vzlet orlí měl’s a notu slavíků, Tvé dílo ční zde jako div! V Tvé písni bije srdce vlasti dál, nechť vlastní Tvé se zastavilo již, v Tvé písni vzruch a vzlet a ideal i svatých hněvů číš! A silou, v žití Tobě vlastní jen, ten mohutný Tvůj zpěv dál zní a zní, jak byl by Tebou světu odcizen hlas poesie poslední!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

778. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HLAS VNITŘNÍ. (František Táborský)
  2. POUTNÍČE.. (Karel Babánek)
  3. Epitaf. (Jaroslav Vrchlický)
  4. JSOU STROMY, NA NICHŽ VISÍ DO BŘEZNA (Viktor Dyk)
  5. Prolog (Stanislav Kostka Neumann)
  6. S VÁMI. (Xaver Dvořák)
  7. Jak lístek na lípě se zticha chvěje, (Jan Evangelista Nečas)
  8. PODZIMNÍ MEDITACE. (Adolf Brabec)
  9. VY KRÁSNÉ ZAHRADY... (Zikmund Winter)
  10. SLOKY MELANCHOLICKÉ. (Bohdan Kaminský)