ANTICKÉ JARO.

Jaroslav Vrchlický

Opět je tu. Jako kdys u Homéra směje se zas zářícím sluncem zlatým, nivou sije podléštky, petrklíče, ve kštice thují, dubů, jilmů, v jalovců trsy dýše, čechrá všecky, probíhá mladou travou, rosou vlhké osouší nožky bílé pachole – Jaro! Ty je nezříš. Dusivá drží hlína Tvoje ústa bohatá sladkým zpěvem, ztichl’s navždy, nedočkal’s více plesných paianů jeho. Marně zvedám, knihu Tvou pročítaje, plný kalich vršitý v Tvoji poctu, marně Jaro přes rámě mé se shýbá, zvědavě hledíc. Zří jen slzu, do číše která padá, stopy zří jen Myšlenky prchající, jak zde všecko uniká, mizí, přejde láska i sláva! Co víc říci? Hučte jen, odpoutané řeky, slapy, zatlucte, slavíkové! Jaro je tu! Antické jaro dávné s květů svých thyrsy! Žel, že rovněž s lítostí smutnou po těch v Hades kdož dnes schýlili bujné hlavy; takto číši radosti zkazí vždycky jediná krůpěj!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 1 místo; je označeno takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

671. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 70. Jaro vzniká, aj mhu’ plaší slunce, (Jan Kollár)
  2. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  3. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  4. V tichu svátečním. (Vojtěch Pakosta)
  5. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  6. V MÍZE JARA. (František Kvapil)
  7. Studánka v zimě. (Adolf Heyduk)
  8. EKLOGA. (František Kvapil)
  9. Má duše žízní! (Xaver Dvořák)
  10. BRAČEK – PTÁČEK. (Adolf Heyduk)