Naposled!

Jaroslav Vrchlický

V loučení v Tvém objetí slz nemohu zdržeti; i ta snítka zachvěje se, když s ní ptáče uletí! Až můj život uvadne, nebuď Ti to záhadné; i studánka zakalí se, když tam kámen upadne. A má píseň blouznivá, víš, proč ještě vyznívá? Vždyť i slavík před svou smrtí naposled se vyzpívá!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

201. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  2. NAD PRÁZDNOU KOLÉBKOU. (Ferdinand Tomek)
  3. PASTÝŘI, JEHOŽ ROH SLYŠEL JSEM NOCÍ ZNÍT. (Bohdan Kaminský)
  4. Jak žiji... (Bohdan Kaminský)
  5. Mně v hloubi srdce vždycky láska zpívá. (Jaroslav Vrchlický)
  6. VĚNOVÁNO (Božena Benešová)
  7. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  8. báseň bez názvu (Emanuel Miřiovský)
  9. Jako hvězda! (Jan Červenka)
  10. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)