AJ, JÁ DÍVKA PÁNĚ!

Xaver Dvořák

Jak k slunci květ se vzhůru nese, můj duch výš po Bohu se pne, jen jemu odevzdávaje se jak zápal touhy horečné. Být nechci víc, než čím mě žádá, jak hrnčíř ať mne hněte jen; poslední chce-li, chci být ráda, obětí chce-li, nuž mě vem! Jen v zalíbení spočine-li zrak na mne s výše oblačné, mně dost pro věků věk celý, pro blaho dost mi zázračné! V šat liliový oděl jsi mě, myrtový věnec skráně tká, co ve mně klíčí, tvé je símě, jsem Ducha tvého nevěsta. Mne milost tvoje prozařuje, ať raduje se, ať jen lká, mě vesmír celý pozdravuje a Maria zve „Panenka“!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

maria, zdrávas, marie, ježíš, josef, nazaret, panna, nebeský, zbožný, matek

201. báseň z celkových 350

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Písně milostné. (Bohuslav Čermák)
  2. báseň bez názvu (Rudolf Medek)
  3. MYSTERIE. (Jan Opolský)
  4. KVĚTEN MARIÁNSKÝ (Xaver Dvořák)
  5. XI. Já hoře lásky přežil, z něho zbyl (Antonín Macek)
  6. I. Tys jako luna spanilá, (Jaroslav Tichý)
  7. ADVENT. (František Taufer)
  8. XVII. Touha. (Xaver Dvořák)
  9. Pouť. (Emanuel Miřiovský)
  10. SLOVO TĚLEM UČINĚNO (Xaver Dvořák)