Shakespeare.

Jaroslav Vrchlický

Vždy k němu zpět! On vše, v něm vše, on hlava celého horstva! Květ má na úpatí, se skrání ledovou se v hvězdách tratí, pln plodů vesmíru, ač hřmí v něm láva. Nechť chlubné plíce sebevíc dme sláva, to ani šaška Leara neošatí, a ničemové, králové a kati jsou hmotou mu, z níž obry vytesává. Je hrozný a je jako dítě sladký, má lvice záchvěvy a něhu matky, zří stejně v epos jako do pohádky. Leč, nechť se očím ztrácí gigantický v bol moderní neb ve smích homerický, je největší v tom, že je lidský vždycky.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
v této básni jsme nalezli 2 osoby; jsou označeny takto

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

204. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jen pevným, hrdým buď! (Adolf Heyduk)
  2. 107. O, coby tě srdce této hnětné (Jan Kollár)
  3. 72. Slávie! o Slávie! ty jméno (Jan Kollár)
  4. Všemu člověk zvykne. (Adolf Heyduk)
  5. Jsouť srdce velká to, jež bolem světa (Adolf Heyduk)
  6. O jak jsem nahrblý juž. (Josef Holý)
  7. 24. Řeka Morava. (František Sušil)
  8. Obležení Žatce. (Jan Slavomír Tomíček)
  9. 39. Nech tak. (Jan Petr Jordan)
  10. Zlá příčina (Adolf Heyduk)