Ultima Thule.

Jaroslav Vrchlický

Mez toho světa vždycky dál a dále jde s lidstva žitím, kruh ten obrovitý, v němž člověk myšlenkami, sny a city se pohybuje v radosti a žale, též s křídly jeho ducha roste stále, dnes ustupují hor nejzazší štíty před člověkem, jenž v centru světa skrytý v hloub jde jak Dante pekla ve spirale. A obzor ten se mezi hvězdy šíří, dnes Thule ultima je báje ztmělá. Kde zakotví se výprava ta smělá? Ó touho nesmírná, kdo tebe smíří? Zda hvězdný laur kol vítězného čela, či věčnosti břeh, na kterém smrt hýří?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

425. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HVĚZDY. (František Kvapil)
  2. SLOKY. (Antonín Sova)
  3. XVIII. Když juž hrdý rozum víře (Jaroslav Vrchlický)
  4. Svět. (Jaroslav Vrchlický)
  5. LV. Takť člověk ve svém blouznění: (Vítězslav Hálek)
  6. Záhady. (Josef Václav Sládek)
  7. PŘI OBJEVENÍ NOVÉ PYRAMIDY V MEYDUNU. (Jaroslav Vrchlický)
  8. NOTTURNO (Jan Wojkowicz)
  9. Ve hvězdné výši. (Josef Václav Sládek)
  10. Ó, RCI MI... (Antonín Klášterský)